Pátek třináctého. Pověry, kterým věří i tvrdí chlapi
Chlapci, dnes je pátek třináctého. A abych vás potěšil, letos už potřetí, protože rok 2026 si to dal v únoru, v březnu a teď v listopadu. Víc než třikrát za rok to kalendář neumí, takže máte pro letošek odbyto. Ve fabrice, kde jsem se vyučil, jsme měli mistra, chlapa jako hora, co se nebál ničeho. Jen v pátek třináctého nezapnul soustruh. Prý pro jistotu. Nikdo se mu nesmál, protože každý z nás měl nějakou tu svoji pro jistotu.
Odkud se ten strach vzal
Strach z pátku třináctého má i učené jméno, paraskevidekatriafobie. Zkuste to říct po třetím pivu. Teorií je víc. Jedna z nejoblíbenějších vede k templářům, které francouzský král Filip IV. nechal hromadně zatknout v pátek 13. října 1307. Jiná připomíná, že u Poslední večeře sedělo třináct lidí. Jisté je, že v Itálii se bojí spíš sedmnáctky a ve Španělsku a v Řecku úterý třináctého. Smůla si zjevně vybírá podle mapy.
Černá kočka přes cestu
Když nám jako klukům přeběhla černá kočka, otočili jsme se a šli kolem celého bloku. Táta to dělal s autem. Půl hodiny navíc, jen aby nemusel přes to místo. Přitom v Británii se černé kočce na mnoha místech přisuzuje štěstí a námořníci ji kdysi rádi brali na palubu. Takže je to podle všeho jen otázka, z které strany vám přeběhne.
Rozbité zrcadlo a sedm let smůly
Babička tvrdila, že kdo rozbije zrcadlo, má sedm let smůlu. Já jsem jedno rozbil v roce 1979 a do roku 1986 jsem se oženil, rozvedl a koupil Trabanta. Posuďte sami.
Třináctka i tam, kde byste nečekali
Ve spoustě hotelů a mrakodrapů dodnes třinácté patro na tlačítku ve výtahu nenajdete, po dvanáctém jede rovnou čtrnácté. A pak je tu Apollo 13. Odstartovalo 11. dubna 1970 ve 13.13 houstonského času a 13. dubna mu vybuchla nádrž s kyslíkem. Posádka se přesto vrátila živá. Takže jestli z toho plyne nějaké poučení, pak to, že i s třináctkou se dá dojet domů, když u toho zůstane chladná hlava.
Kdo se chce dnešku vysmát do očí, může si přečíst i náš starší tip, proč pátek třináctého nemusí být průšvih.
Já to dnes udělám po svém. Zaklepu na dřevo, přejdu ulici, ať tam běhá kdokoli, a večer si dám jedno točené. Když se něco pokazí, aspoň budu vědět, na co to svést. A to je, chlapci, na pověrách to nejlepší.
