Některé mýty o fitness oblasti byly v lidské historii opakovány tolikrát dokola, že je dnes všichni prostě vnímají jako pravé. Někdy ale vaše intuice (potažmo i vaší rodiny či známého) není dost a bude nutné obrátit se na reálná vědecká fakta. Doktor Hirofumi Tanaka z University of Texas Exercise Science Programu nám v tom dnes hodně pomůže. Takže, jaké jsou největší mýty o venkovním cvičení a posilování?
1. Protahování zabraňuje zranění
Jedním z největších mýtů, jemuž dnes každý stále věří, je to, že protahování před cvičením redukuje šanci na potenciální zranění. Ale ukazuje se, že tento názor kapánek protahuje pravdu ve svůj prospěch. I když se zdá, že se protažení svalů před jakoukoliv aktivitou (a speciálně hardcore venkovním během) jeví jako maximálně logická záležitost, studie ukazují, že protahování před akcí absolutně žádný efekt nemá.
Jistá studie z roku 2011 uspořádaná organizací American Academy of Orthopaedic Surgeons zjistila, že protahování před během bylo naprosto k ničemu, co do vzniku a počtu zranění poté. A jiná studie z roku 2003 pro Military Medical Journal (sledující lidi s velmi náročným vojenským režimem) měla absolutně ten stejný závěr.
Pro většinu atletických disciplín je protahování sportovců dokonce naprosto kontraproduktivní. Jde o to, že sval je jako pružina a když jej vysílíte náročným protahováním, zhorší to výkon svalů po všech stránkách. Jestli se opravdu chcete nějak zahřát, dejte si lehký běh či rychlou chůzi nebo něco podobného.
2. Je lepší běžet na měkkém podloží
Když narazíte na nějakou tu běžeckou akci venku, možná si všimnete, že leckdo běhá radši po písku a hlíně namísto dlážděné cesty. Další podobný mýtus totiž praví, že kdo běhá na měkkém podloží, nezhuntuje si tak klouby a nohy.
Není zde pro to ani nyní ale jediný pozitivní vliv, naopak, může to váš výkon i dost zhoršit, protože podobná místa nejsou geometricky přesná jako stadion a mají všelijaké mikro-hrbolky a prohloubeninky, takže šance na nějaký ten pád, zakopnutí či vymknutý kotník je o to vyšší, nežli na dlažbě.
3. Člověk spálí více kalorií, když běhá venku v teple
Až budete příště plánovat, že se vydáte na krátký běh v pravé poledne, jelikož teplo přece zákonitě musí lépe pomoct se spalováním tuku, pak plánujte znovu… Běh na 5 km v počasí, kdy je 15°C totiž spálil praktiky stejný počet kalorií, jako ten, co se odehrával za teplot okolo 30°C. Je to jen a jen logické, protože vy nakonec děláte s tělem stejný objem práce, jen za trochu rozdílných podmínek.
Celá věc někdy funguje, ale má to podmínku. Jediný rozdíl je zde totiž v tom, jak dlouho to celé provádíte. Když se budete ve vyšších teplotách pohybovat déle jak 45-60 minut. Poté bude ve vašem těle aktivován kardiovaskulární posun, jenž se postará o masivní zvýšení pocení a tepu. Tímto si lze zajistit o 5 – 10 % více spálených kalorií, jako standardním stylem.
Připomínáme nicméně, že cvičení na přímém Slunci apod. má ale kvanta nevýhod, jichž si musíte být vědomi: spáleniny, dehydratace + ztráta elektrolytů, …
4. Voda je sama o sobě dost na to, aby vás hydratovala pro jakékoliv venkovní cvičení
Toto do značné míry zase závisí na tom, jak dlouho vaše venkovní cvičební akce trvá. Když třeba jdete jen si dát nějakých 5 km do parku, tak pak máte svoji hydrataci vodou opravdu dobře pokrytou. Když ovšem půjde o všelijaké jiné náročné aktivity jako je triathlon či běhy za letních veder, budete muset k vodě něco přidat.
Problémem pro člověka za podobných situací je samozřejmě v první řadě to, že se potí neuvěřitelným způsobem a ztrácí jak sůl, tak další elektrolyty. Navíc, obyčejná voda, kterou do sebe asi lijete, ony elektrolyty a sůl jen dále ředí, takže nežertujte s tímto, jinak si obstaráte stav známý jako hyponatrémie (málo sodíku v těle způsobí kolaps, zmatenost a dezorientaci). Abyste se podobným rizikům vyhnuli, dejte si pro bezpečné venkovní náročné akce na 100 % tedy i věci obsahující sůl a elektrolyty.
Zdroj + Foto: www.menshealth.com
