Máte ve svém okolí někoho, kdo vlastní nepozorností způsobil nemalou škodu zaměstnavateli, a ten po něm chtěl následně újmu nahradit? Další na řadě můžete být vy, a to navzdory tomu, že si v práci dáváte pozor. Stačí chvilka nepozornosti nebo nedodržení doporučeného pracovního postupu a oheň je rázem na střeše. Bez ohledu na skutečnou výši škody sice pravděpodobně zaplatíte „pouze“ 4,5násobek své průměrné měsíční mzdy, ale za určitých okolností vás může chyba vyjít mnohem dráž.
Odpovědnost zaměstnance za škodu definuje zákoník práce. Dle § 257 nesmí výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout částku ve výši 4,5násobku průměrného měsíčního platu. Důkazní břemeno navíc leží na straně zaměstnavatele. Ten musí prokázat, že jste při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi škodu skutečně způsobili vy.
V praxi je zaměstnanec s průměrným hrubým platem ve výši 25 000 Kč odpovědný za škodu do výše 112 500 Kč.
Kdy po vás může zaměstnavatel požadovat větší náhradu škody?
Odpovědnost za škodu je omezena do výše 4,5násobku průměrného příjmu pouze za předpokladu, že ji zaměstnanec nezpůsobil úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek. Pokud se zaměstnavateli podaří prokázat úmysl, případně jednání pod vlivem alkoholu či drog, může škodu vymáhat v jejím plném rozsahu.
Zaměstnanec nese plnou odpovědnost za škodu také v případě, že se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí nebo dohodu o hmotné odpovědnosti. V obou případech je důkazní břemeno na straně zaměstnance.
Zachránit vás může pojištění odpovědnosti
Nechcete riskovat, že vás případný přešlap vyjde na pořádný „ranec“? Sjednejte si pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Za velmi výhodných podmínek ho nabízí například pojišťovna ERGO – produkt má široký rozsah pojistné ochrany, nízkou spoluúčast a celosvětovou platnost.
