Znalosti mohou být mocnou zbraní, ale když jde o znalosti o nás samých, ignorance je veliké blaho.
Sitkomy využívají jednoho velice jednoduchého psychologického faktu, kterým nás rozesmívají. Scéna často vypadá následovně: hlavní charakter řekne svému partnerovi „Nikdy bych neporušil svá etická pravidla za peníze!“. Jenže pak se tomu samému charakteru naskytne příležitost svá etická pravidla za peníze porušit…a udělá to.
Vtip je nejenom v neuvěřitelném pokrytectví hlavní postavy, ale hlavně z její/jeho kompletní nevědomosti.
Při zhlédnutí takové scény můžeme zpozorovat lidskou psychologii, ve které lidé prostě a jednoduše popírají své chování a zcela jasné informace. Existují tři hlavní důvody, proč lidé nechtějí vědět, nebo záměrně popírají zcela zjevné informace, které se jich týkají.
- Informace vyžadují změnu přesvědčení. Mnoho důkazů poukazuje na to, že lidé mají v tendenci vyhledávat a filtrovat informace, které potvrzují jejich přesvědčení… a naopak zcela nevnímat vše, co jim jde proti srsti.
- Mohou vyžadovat chování, které nechceme. Říci doktorovi o svých zdravotních potížích a bolestech, může mít za následek někdy i bolestivé a nepříjemné testy.
- Mohou způsobovat nepříjemné pocity.
Všechny tyto faktory můžeme sledovat i ve zmíněných sitkomech. Naproti tomu působí síla, která nás motivuje k tomu, abychom se dozvěděli pravdu a doufáme v pozitivní informace. Jestli se nakonec pokusíme informaci vyhnout, nebo ji vyhledáme, závisí na následujícím:
- Očekávání. Nejvíce zřejmý a možná nejdůležitější faktor. Čím více očekáváme špatné zprávy, tím více se jim snažíme vyhnout.
- Málo kontroly. Méně zřejmé, ale mnohé objasňuje. Pokud cítíme, že máme malou kontrolu nad tím, co se stane, máme větší motivaci se vyhnout faktům. Například pokud máte zjistit informace o život ohrožující nemoci, která propukla. Nemůžete vývoj nemoci ovlivnit a tudíž nechcete vědět podrobnosti.
- Špatné zvládání situace. Pokud situaci, ve které se nacházíte, například emocionálně nezvládáte, máte tendenci se jí vyhnout.
- Když je těžké porozumět informacím. Čím těžší je pochopit, o čem sdělení je, tím méně máte motivace.
Z toho všeho vyplývá, že někdy se lidé snaží co nejvíce vyhnout informacím o sobě samých…a občas to i dává smysl. Například byste se z genetických testů dozvěděli, že po 70 letech máte zvýšené riziko výskytu srdeční arytmie. Je tato informace užitečná, nebo je to pouze další věc, o kterou se strachovat? Jestliže není nic, co byste mohli udělat, pravděpodobně tato informace jenom zhorší vaši kvalitu života.
Trik je v tom, vědět jaké informaci se vyhnout a jakou se dozvědět. Ale to se nemůžeme dozvědět bez toho, aniž si informaci poslechneme. Problém je v tom, že jakmile se ji dozvíme a posoudíme, jestli ji chceme znát, nebo ne, už se nedá odnaučit.
Tento článek není o vyřešení této situace, pouze poukazuje na to, proč lidé tak často odmítají vědět informace, které jsou jim nepohodlné. Právě proto si tak ceníme nevinnosti mládí: čím méně víme, tím méně se musíme strachovat.
