Každý máme určité rituály spojené s kávou – pro někoho ranní životabudič, bez kterého si neumí představit ranní vstávání, pro jiného je to třeba kávička po obědě spojená s odpočinkem a četbou denního tisku. Ale odkud se vlastně vzala káva?
Historie kávy sahá více než tisíc let do minulosti. První rostliny kávovníku se objevily v Africe a byly považovány za jakousi „extázi“, díky stimulačním vlastnostem. Káva je obestřena tajemstvím a legendami. První legenda říká, že pasák koz si všimnul, že jeho stádo je divočejší a plné energie po požití červených plodů divokého keře kávovníku. Zkusil tedy sám plody ochutnat a byl velmi veselý a plný energie. Kolem něho právě procházeli mniši, kteří si všimli, že pasák koz tancuje se svým stádem a je plný síly. Mnichové tedy zkusili zrna vařit a nápoj z nich, začali pít vždy, když potřebovali sloužit noční mši.
Druhá legenda říká, že nepřátelé nechali jednoho muslimského muže bloudit samotného v poušti. V deliriu mu prý Alláh našeptal, že má ochutnat plody z nedalekého kávovníku. Uvařil zrna ve vodě, vypil vývar a to mu prý zachránilo život – když se vrátil ke svým lidem, začal šířit recept na kávu.
Nevím jak vám, ale mně osobně se tedy nejvíce zamlouvá legenda první (kde ten člověk z druhé legendy v poušti vzal vodu, oheň a něco v čem by ta zrna povařil?). Ať už to bylo tak či onak, jedno je jisté – lidé objevili stimulační účinky kávy a od toho se odvíjely další a další způsoby jak připravovat kávu.
Pěstování kávy začalo v 15. století v Jemenu na Arabském poloostrově. V Jemenu, byli se svou kávou natolik úspěšní, že jim dokonce zajišťovala jediný zdroj financí. Vědomi si, tohoto bohatství, které vlastnili, byl jemenský přístav Al Makka nejhlídanějším objektem a bylo zakázáno vyvážet ze země plodící rostliny. I přes přísná bezpečnostní opatření se muslimským poutníkům podařilo propašovat rostliny kávovníků do Mekky. Pěstování kávy se tak zakořenilo jak v Indii, tak po celém světě.
Dnes je káva druhou komoditou na světě, se kterou se nejvíce obchoduje. Jediná škoda je, že ekonomika některých chudých zemí je zcela závislá na kávovém průmyslu, čehož patřičně dokážou zneužívat velké koncerny. spousta malých farmářů, dostává za svou práci zaplaceno mnohem méně, než kolik je produkce kávy ve skutečnosti stojí. Farmáři se postupně dostávají do bludného kruhu chudoby a dluhů.
