Dokonce i tehdy, když něčí cholesterolové hodnoty vypadají skvěle a dotyčný má zdravou váhu, pořád může být daný jedinec v riziku infarktu. Jde totiž o to, že deprese pro naše srdce představuje stejně rizikový faktor jako je obezita a vysoký cholesterol.
Nová studie na toto téma, co se právě objevila v magazínu „Atherosclerosis“ říká, že výzkum německých vědců dané věci mezi 3 500 muži v letech 45-75 v desetiletém časovém rozpětí se zaměřil právě na řečené a potvrdil to. Zkoumané rizikové faktory zahrnovaly depresi, vysokou hladinu cholesterolu, vysoký krevní tlak, kouření a cukrovku.
Ukázalo se, že jsme opravdu složité nádoby i po této stránce – člověk prostě potřebuje ku své zdárné existenci a prospívání nejenom tělesno, ale i duševno. Tím se samozřejmě snažíme naznačit, že zdraví mentální je stejně (ba více, protože je většina lidí zvyklá se s ním u nás moc veřejně nechlubit a nechává si jej pro sebe) důležité jako fyzické.
Tu máme konkrétní čísla: deprese se podepsala na celých 15 procentech kardiovaskulárních úmrtí. To z deprese učinilo mimochodem faktor o stejné důležitosti a působnosti jako je vysoký cholesterol (i.e. přesně doprostřed rizikovosti všech šesti faktorů).
Kdybychom se nyní měli pobavit o obezitě a cukrovce, pak každá si nárokovala 10 % z koláče. A také kouření není nic moc pro člověka – 17 % smrtí. A blížíme se k zabijáku nejvyššímu – vysokému tlaku, ten zabil celých 30 % lidí.
Ve studii je ovšem spíše korelace a nikoliv přímá působnost. Zkrátka, ze studie není tak zcela jisté, zda je deprese skutečně přímo odpovědná za srdeční problémy, jistě nikdo ale nepochybuje, že je to minimálně extrémní rizikový faktor pro zdraví naprosto libovolné.
Stejné zkušenosti mají i lékaři z AHA (American Heart Association), tam zase totiž zjistili, že lidé, jenž trpí depresí, tak jednak kašlou na cvičení i zdravé jídlo + je tu přece jen i jistý vliv negativní a přímo vystopovatelný: lidé s depresemi mají vyšší hladinu kortizolu, stresového hormonu, jenž se také chová ke kardiovaskulárnímu systému značně nepřátelsky.
Aktuálně je tedy nezbytné, najít hlubší souvislosti mezi všemi zmíněnými rizikovými faktory a i to, jak jeden ovlivňuje druhý – kupříkladu, jak moc se podepíše deprese a kouření na zdraví (prostý součet původních hodnot to bezesporu nebude…).
Tak či onak, každý, kdo na sobě pozoruje nějaký z dlouhodobě likvidačních zdravotních faktorů (nedejbože více), by se měl sám nebo se svým lékařem zamyslet nad svým vlastním dlouhodobým zdravím (deset a více let). Jestli si člověk totiž něčeho neváží, je to právě zdraví (a pak též i mládí…). Pro začátek bude jistě stačit, najít si takový job, jenž vás bude nejméně štvát…
Zdroj: MensHelath.com
