Tequilu zná snad každý, tedy každý milovník pravidelného či občasného popíjení alkoholu. Co se ovšem skrývá za tímto nápojem, který zdobí nápojové lístky všech barů? Stejně tak jako ostatní druhy alkoholu, tak i tequila má svojí bohatou historii. Ať už ji rádi pijete z pupíku nějaké odvážné slečny jako body shot, nebo jen tak ze skleničky, tak určitě je dobré znát její původ.
Pravý původ tequily
S tequilou koluje spousta mýtů, pověstí a omylů. Nejčastější bývají o tom, že je to pití vyrobeno z kaktusu a první na světě kdo ji ochutnal, byli indiáni a posledním hřebíkem do rakve je fakt, že zlatá je nejkvalitnější. Pojďme se podívat na to jak to ve skutečnosti doopravdy je.
Tequila se vyrábí z modré agáve, která roste ve dlouhých řadách na poli a není to kaktus, ale sukulent. Sklízet samotnou rostlinu není žádná sranda a skupina jimadorů, jak se zkušeným pěstitelům agáve říká, se dost nadře. Nejdříve musí dvanáct let starou rostlinu odříznout, osekat od hořkých listů a rozpůlit vedví. To vše se děje v neuvěřitelném vedru v džínách a džínové košili, která je dost silná, aby odolala ostrým listům agáve. Pro představu, průměrná rostlina váží kolem 80 kilogramů, a aby toho nebylo málo, často zde můžete narazit i na pavouka sklípkana. Sklizeň probíhá celý rok a volno je pouze v neděli.
Mexičtí indiáni si velmi vážili rostliny agáve a našli pro ni široké využití. Z listů se dělali pergameny, provazy, sandále či košíky. Známí alkoholický nápoj pulque, silný asi jako pivo se také vyrábí z dužniny agáve. Tequilu ale indiáni nevymysleli. Tu poprvé vypálili v roce 1521 Španělé s přívozem prvního destilačního nástroje.
Bohaté využití
Z jednoho plodu agáve se vyrobí deset lahví. Na jednu láhev je pak potřeba osm kilogramů rostliny. Jako první se plody upečou a vylisuje se z nich šťáva, která postupem času zkvasí. Dále se pak takzvané agávové víno (10% alkoholu) nechá dvakrát předestilovat a na konci je pak plnohodnotná tequila. Průzračná blanco má chuť i vůni agáve naproti tomu agáve z nížin je více kořeněná a na horách, zase více sladká s květinovým nádechem.
Další dvě řady kvalitní tequily už zrají v dubových sudech. Reposado zraje dva měsíce, zatímco Aňejo minimálně jeden rok. Díky tomuto procesu získávají medovou barvu a příchuť vanilky či čokolády. Zrání v sudech se dá často obejít, stačí jen přidat karamel na zabarvení a spousta lidí si hned myslí, že je to ta slavná tequila gold. Právě takové dryáky kazí pověst. Správnou tequilu poznáte podle toho, že na etiketě je napsáno sto procent agáve. Jen to je pravou zárukou kvality. Další možností je objednávat si na baru konkretní značku třeba El Jimador, nejprodávanější značku v Mexiku.
V Mexiku se tequila pije nejčastěji s velkým množstvím vody na zapití. Další praktikou je smíchání grepovým džusem nebo sůl nasypou přímo do sklenky a zakápnout šťávou z limetky. Rituál, který se provádí u nás, nebo po celém světě vymysleli údajně Američané. Rozhodně, ale nepochází z Mexika.
