Známe již mnoho druhů reklam. Avšak jednu kuriózní si vymysleli psychologové na začátku 20. století. A tou byla podprahová reklama, což znamená přenášení signálů z obrazu nebo zvuku přímo do podvědomí.
Tato technologie se používá také v propagaci, ale obvykle je pokládána za ilegální.
První zprávy o takové reklamě jsou zaznamenány už v roce 1917, kdy byla americká vláda obviněna z vkládání podprahové reklamy do písní a plakátů na rekrutování vojáků. Dokázáno to však nebylo.
Jak to funguje?
Nejčastěji uváděným příkladem při vysvětlování této problematiky je pásek filmu. Jednu vteřinu na něm tvoří 24 políček, které lidský mozek nevnímá jako 24 následujících obrazů (fotografií), ale jako jeden celek. Pokud místo jednoho obrázku do políčka vložíte nějaký text, divák nejenže nemá šanci jej přečíst (měl by na to 1/24 sekundy), ale ani nezaznamená jeho přítomnost. Vědomí k tomuto vnímání není uzpůsobeno, ale podvědomí jej přečíst dokáže a navíc pochopí i jeho význam.
Podprahové vnímání u nás
Zajímavostí je, že jedna podprahová reklama se objevila v epizodě „Jak jeli k vodě“ z cyklu „Pojďte pane, budeme si hrát“ od Břetislava Pojara. Pokud se nejedná o vtip, v jednom místě se v promítání promítl nápis „Hlasuj pro MÍR!“
Podprahový signál s některými nápisy (např. „Elvis is not dead“ nebo „Bombs keep us free“) se ke konci 90. let vyskytoval ve znělce (přesněji v tzv. „předělu“, oddělujícím jednotlivé části pořadu) erotického pořadu Peříčko televize Nova. Na podnět časopisového článku, který na to upozorňoval, se televize vyjádřila, že tento předěl převzala z jiné anglofonní produkce, a nakonec jej vyměnila za předěl své výroby.
Příklady
V letech 1962 – 1966 provedl Hale Becker pokus s podprahovou reklamou obchodním domě v New Orleans. Do nepřetržitě hrající hudby, která měla zajistit pohodu při nakupování, zakomponoval dvě neslyšitelné věty:
1. I’m honest (Jsem čestný)
2. I will not steal (Nebudu krást)
Ač se tehdejší zkušení psychologové na tento pokus dívali skrz prsty, počet krádeží v obchodním domě klesl během půl roku o 75% .
Americký specialista na reklamu James Vicary v roce 1957 prohlásil, že do promítání filmu vložil podprahovou reklamu. Tedy text zobrazující se na 1/24 sekundy v níž bylo napsáno „Drink Coca-Cola“ a „Hungry? Eat popcorn“.Tím údajně zvýšil prodej těchto produktů: coca-coly o 18% a popcornu dokonce o 58%. To znamenalo příliv diskusí na toto téma. Tehdy bylo přibližně stejně diskutované jako dnes globální oteplování. Později se v roce 1962 přiznal, že si vše vymyslel. Že by ho k tomuto výroku snad někdo donutil?
Dokonce Mc Donald využíval televizní podprahovou reklamu na diváky sledující pořad o vaření. Když někdo tento „výkyv“ zaznamenal, televize se omlouvala za technickou poruchu.
Podprahová reklama nemusí být prováděna pouze pomocí filmových políček. Za podprahovou se počítá vše, co zachytí pouze naše podvědomí. Například na obrázku (zase coca-cola) je skrytý sexuální motiv, který jednoznačně zvyšuje atraktivitu jakéhokoliv výrobku.
