Vysoký krevní tlak postihuje každého druhého. Ne všichni o něm ale vědí

Share

Měření krevního tlaku není součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře náhodou. Vysoký krevní tlak zvyšuje riziko cévních onemocnění, jako jsou mozková mrtvice či infarkt myokardu. Postihuje více než polovinu populace, ale jen půlka nemocných o stavu svého tlaku ví. Vysoký krevní tlak totiž nijak nebolí a ostatní projevy často přehlížíme v domnění, že to se přece občas děje každému.

Jak poznat vysoký krevní tlak

Bezbolestnost vysokého krevního tlaku je častým důvodem, proč se o něm pacienti nedozvědí hned. K včasnému odhalení, které usnadňuje následnou léčbu, je potřeba nepodceňovat o něco méně nápadné příznaky. Vysoký krevní tlak se projevuje zejména bušením srdce, bolestí hlavy, závratěmi, únavou, bolestí na hrudi a dušností. Tyto potíže občas trápí skoro každého, ale pokud se to děje častěji, určitě zpozorněte.

Proč je krevní tlak důležitý

Krevní tlak představuje sílu, jakou působí protékající krev na stěnu cév. Pokud je tlak vysoký, zhoršuje se pružnost cév, může dojít k jejich poškození a následně ke vzniku závažných onemocnění – mozkové mrtvici, infarktu myokardu, selhání srdce či ledvin. Za optimální hodnotu se považuje tlak 120/80 mm Hg, o vysokém krevním tlaku pak svědčí hodnota 140/90 mm Hg a vyšší.

Jedno změření nestačí

Vysoký krevní tlak odhalí praktický lékař při měření na pravidelné preventivní prohlídce, na kterou máte nárok jednou za dva roky. Tlakoměry jsou k dispozici také v některých lékárnách, kde lze často zakoupit i tlakoměr pro domácí použití. Pokud si však při jakékoli z těchto metod naměříte vysoký tlak, neznamená to, že tímto onemocněním opravdu trpíte. Měření tlaku je potřeba provádět opakovaně a nejlépe v různou denní dobu, protože tlak v průběhu dne kolísá. Jestliže si však vysoký krevní tlak naměříte vícekrát (nebo je extrémně vysoký, nad 160/100 mm Hg), konzultujte svůj stav s lékařem.

Vysokému krevnímu tlaku předcházejte zdravým životním stylem

Vysoký krevní tlak patří k „onemocněním z blahobytu“, tedy těm, ke kterým obvykle dochází v důsledku nezdravého životního stylu. Riziko vzniku onemocnění zvyšuje nedostatek pohybu, obezita, nadměrné popíjení alkoholu, přílišné solení jídel, stres a nedostatek spánku. Roli hrají také genetické predispozice. Ty sice ovlivnit nemůžeme, ale ostatní činitele vzniku vysokého krevního tlaku máme plně ve svých rukou.

Zdroj obrázku: MIA Studio / Shutterstock.com

Read more

Local News