Ve dvacátém století se bezpochyby udály veliké změny. Vznikaly a zanikaly supervelmoci, miliony lidí přicházely o život. Ale z jakého důvodu? Deset největších protestů v novodobých dějinách!
10. Březen ve Washingtonu (USA, 1963)
V březnu se ve Washingtonu odehrálo veliké politické shromáždění za práci a svobodu. Byl to důležitý okamžik v boji o práva afro-američanů. Okolo 300 000 lidí (80% afro-američanů) pochodovalo na podporu občanských a hospodářských práv. Skončili až u Lincolnova památníku, kde Martin Luther King Jr. předal svoji myšlenku a zazněla věta, která se zapsala do historie „I have a dream“ („Já mám sen“)
Foto: wikipedia.org
9. Sůl Satyagraha (Indie, 1930)
Toto byl nenásilný protest proti nadvládě britského impéria v Indii. Po 24 dnů Mahatma Ghandi a jeho následovníci pochodovali do Dandi, kde vytěžili sůl, aniž by zaplatili daň Britům. To vedlo k rozsáhlé občanské neposlušnosti a zapříčinilo, že 80 000 Indů, včetně Ghandiho, bylo uvězněno. Po roce byli propuštěni a Ghandi jednal z britským místokrálem. Bohužel se mu v té době nepodařilo k trvalým ústupkům z britské strany.
8. Květen roku 1968 (Paříž, Francie 1968)
Květen v Paříži roku 1968 se zapsal do dějin jako den, kdy Francouze znovu chytl závan revoluce. Levicoví radikálové vyrazili do ulic a masově protestovali. 11 milionů pracovníků se zúčastnilo největší stávky v historii země. Protestanti chtěli rozpustit vládu, prezident Charles de Gaulle raději uprchl do francouzské vojenské základny v západním Německu. Vláda krizi přežila, ale dostala pořádný výprask.
7. Women Strike for Peace (1961)
V roce 1961 pořádaly ženy po městech v USA mírové pochody. Někdy až 50 000 žen pochodovalo proti nukleárním zbraním. John F. Kennedy, prezident USA v té době přiznal, že sledoval na 1 500 žen na pochodu ve Washingtonu z okna Bílého domu. Tento čin ho posunul blíže k podpisu smlouvy o úplném zákazu zkoušky jaderných zbraní s SSSR.
6. Povstání ve Stonewall (New York, USA, 1969)
V letech 1950 až 1960 bylo málo míst v Americe, kde by vás přijali jako homosexuála. Stonewall Inn v New Yorku bylo jedno takové místo. Policie však tuto komunitu šikanovala a často tam pořádala zátahy. 28. června 1969 už s policií nikdo spolupracovat nechtěl. Jakmile bylo pár aktivistů zadrženo a zatčeno, dav se začal shlukovat a mohla začít demonstrace proti utiskování homosexuálů.
5. Obsazení Alcatrazu (California, USA, 1969-1971)
V listopadu 1969 dorazilo na Alcatraz asi 80 původních obyvatel USA, Indiánů. Alcatraz ovládali téměř dva roky, aniž by jim v tom americká vláda bránila. Hlavním cílem bylo vybudovat na ostrově Centrum pro studium původních Američanů. Po dvou letech zbylo na ostrově pouze 15 zarytých aktivistů, které nakonec odstranila státní síla. Výsledek? Celosvětová pozornost se upnula na americké domorodce a jejich požadavky.
4. Protesty proti Válce ve Vietnamu (USA, globálně, 1960-1975)
Květiny ve vlasech dívek, marihuana v jedné ruce a pestrobarevný transparent ve druhé. Takhle si asi představíme protesty proti Vietnamské válce v USA. Reakce vlády na demonstrace (například ve Woodstocku) byly často těžkopádné. Asi nejhorší událost spojená s protesty byla, když byli Národní gardou zabiti čtyři studenti. Událost se označuje jako Kent State Massacre.
3. WTO protesty (Seattle, USA, 1999)
V listopadu 1999 se Seattle stal bojovou zónou. Asi 50 000 demonstrantů ze všech kontinentů se sešlo, aby zabránilo otevíracímu ceremoniálu Světové obchodní organizace. Demonstranti byli především z anti-kapitalistických skupin dělnických hnutí. Policie byla tehdy kritizována za tvrdý přístup k demonstrantům.
2. Masakr na námětí Nebeského klidu (Peking, Čína 1989)
Demonstrující lidé požadovali demokratizaci společnosti, stejně jako se to dělo ve východní Evropě. Čínská vláda nebyla ke svým občanům tak shovívavá a povstání potlačila násilím. Z 100 000 davu bylo podle neoficiálních zdrojů zabito 2000-3000 lidí a desítky tisíc lidí bylo zraněno. Obrázek muže stojícího před tanky se už napořád stane symbolem veškerých demonstrací.
1. Sametová revoluce (Československo, 1989)
Během převratu v naší republice v roce 1989 nebyl zmařen jediný život. Proto se označuje jako sametová. Důvodem, jak všichni víme, byla nespokojenost s komunistickým režimem, které přispěl i rozpad Východního bloku. Jediné násilí se odehrálo 17. listopadu mezi studenti a Veřejnou bezpečností.
