Těsnopis je promyšlený systém písma, kterým se nejčastěji zapisuje mluvené slovo. Jsou to značky, které představují jednotlivá slova, tím se psaní podstatně zrychlí a ušetří se halda papíru.
Proč se učit těsnopis
Tuto schopnost využijí nejen novináři, kteří se účastní různých tiskových konferencí nebo debat, ale také studenti ve škole. Například při psaní taháků (i jako tajné písmo) a na přednáškách. Je to lepší způsob než si nahrávat rozhovor/přednášku na diktafon a potom si ji zdlouhavě pouštět a poslouchat omáčku okolo toho důležitého.
V nynější době se těsnopis používá při jednání parlamentu, kde deset steneografů zapisuje jednání.
U těsnopisu je velice důležitý styl psaní – délka, sklon a tloušťka čar. Proto je ke psaní ideální tužka, která vystihne linky přesněji než propiska. Začátečníci se učí psát do speciálního sešitu se čtyřmi linkami v jednom řádku – sešit č.547.
Stupně výuky
1.stupeň – odpovídá dvou až třem měsícům učení těsnopisu. Zvládnete zapisovat jednoduché zápisky například ve škole nebo v práci.
2.stupeň – je dosažen po dvouletém studiu na odborné škole, steneograf zvládne zapsat průměrně 60 slov za minutu
3.stupeň – nejvyšší stupeň, který mají osvojení parlamentní steneografové, kteří napíší až 130 slov za minutu.
Rekordy
Český rekord v rychlosti psaní těsnopisem vytvořil v roce 1957 Miloš Matula – 200 slov za minutu. Česká republika se kromě toho může pochlubit také zápisem do Guinessovy knihy rekordů. V roce 1997 byl do ní zapsán Josef Kocourek jako vůbec nejstarší a nejdéle působící parlamentní steneograf na světě.
Ukázka těsnopisu
1. řádek obrázku: žádný, ženy, muži, použít
2. řádek obrázku: možná, vážně, žlutá
3. řádek obrázku: čeká, čas, začíná
4. řádek obrázku: slečna, člověk
5. řádek obrázku: pracovat, pracovali, slibované, kupovali, ubytování
6. řádek obrázku: barva, menší, lepší, horší, brzy, pozdě, končí, v pondělí
