Píše se rok 1900 a řecký lovec mořských hub Elias Stadiatos jde jako každý den do práce, ale tento den pro něj určité nebude rutinní. Elias totiž našel na dně moře jakýsi předmět – LOĎ a nález nahlásil. Chvíli na to přijeli loď vyzdvihnout archeologové a našli na ni nevídané poklady, sochy a artefakty.
Až o dva roky později si jeden z archeologů všiml kamene s ozubenými koly, v tomto okamžiku se rozjely spekulace po celém světě, nikdo neznal odpověď na co starověký mechanismus byl.
Názory se ustálily na dvě teorie, polovina vědců si myslí, že předmět sloužil jako astrolab, zařízení, které umožňuje měřit výšku tělesa nad obzorem.
Druhá skupina si myslí, že jde o mladší objekt, který se do vraku dostal náhodou, tato teorie je ovšem zanedlouho vyvrácena nápisy na předmětu, které jej datují do roku 100-150 před Kristem. Tím studie končí a předmět je umístěn do muzea jako astrolab, ale ne na dlouho.
Derek de Solla Price muzeum navštíví a astrolab se mu nějak nezdá, proto si jej vezme do své laboratoře na výzkum. Po všech možných analýzách a konstrukcích profesor zjistí, že jde o nález vskutku jedinečný. Tento mechanismus jako by předběhl svoji dobu, znovu se totiž objevuje až ve 14 století v orlojích.
Konečný ortel tedy zní, že zařízení je astronomický kalendář, jež přesně sleduje postavení slunce, hvězd a fází měsíce. Je to první stroj, kde byla použita ozubená kolečka a zřejmě nejstarší stroj antiky.
