Placená dovolená, stravenky, slevy, team buliding apod. To vše je součástí výhod, kterých si užívají dnešní zaměstnanci. Oddělení pro lidské zdroje je dnes nedílnou součástí každého již středně velikého podniku. Máme pracovní práva, o kterých se našim předkům ani nezdálo. Ještě před sto lety bylo principem práce maximalizace produkce na úkor zaměstnanců. V roce 1844 se ovšem narodil muž, který svým pionýrským duchem zvrátil veškeré představy o pracovních podmínkách.
Byl to zakladatel dnešní potravinářské velmoci Henry J. Heinz, který v roce 1869 se svým sousedem L. Clarencem Noblem založil společnost Heinz Noble and Company. Základem obchodní strategie firmy Heinz bylo striktní dodržování hygienických zásad, které ve své době byly nevídané. V tomto duchu vznikla v letech 1890 až 1898 v Pittsburghu velkolepá továrna, která se stala domovem pro společnost. Tehdy se tato továrna považovala za dělnický utopický sen.
Henry J. Heinz byl totiž průkopníkem v oblasti péče o své zaměstnance a předjímal koncem 19. století to, čemuž se v dnešních podnicích honosně říká „péče o lidské zdroje“. Spojil užitečné s příjemným. Jeho vytrvalý boj za čistotu potravin, který vyústil do stejnojmenného zákona z roku 1906, se promítal i do jeho továrny. Poskytoval například svým zaměstnankyním, které zpracovávaly ručně potraviny, bezplatně každý týden manikúru. Zaměstnancům byl rovněž k dispozici firemní zubař. V zářivě čistých šatnách byla zavedená tekoucí voda, což byl luxus, kterým většina zaměstnanců nedisponovala ani ve svých domovech. Dále byly zaměstnancům k dispozici střešní terasy v továrním areálu, kde hrála hudba pro odpočinek. Jako další kratochvíle se nabízela jízda kočárem po továrním areálu během pracovních pauz. Jako jeden z prvních zaměstnavatelů zavedl placenou dovolenou. Henry vedl v prvních letech svoji společnost téměř jako rodinný podnik. Důkazem toho byly i každoroční rodinné pikniky pro zaměstnance, kterým předsedal sám Henry.
Továrna se stala natolik průkopnickým ideálem, že stovky lidí využily na přelomu století možnost prohlédnout si ji téměř jako muzeální exhibici. Návštěvníkům byly vysvětleny veškeré pracovní procesy. Interiérový design korespondoval s tehdejším moderním vkusem, takže i po estetické stránce měla továrna co nabídnout. Návštěvní tradice je zachována dodnes, takže pokud vás zavane vítr do Pittsburghu, nevynechejte obhlídku továrny, která psala historii nejen svými produkty, ale i duchem velkého vizionáře, který předpovídal budoucnost pracovního prostředí.
