Slovo anděl pochází z řeckého angelos neboli posel a značí nadpřirozenou duchovní bytost, která je podřízená Bohům. Kde se ale vzaly andělé a čerty? Co přimělo lidstvo věřit v bytosti, které byly hodné a měly je ochraňovat nebo naopak v ty, které je měli zničit?
Za vznik andělůje pravděpodobně zodpovědné naše podvědomé přání, aby se nám dařilo a aby nad námi někdo držel „ochrannou ruku“. Bytosti, které jsou vyobrazeny s křídly a mají nadpřirozené schopnosti, se objevují již v Mezopotámii, ve starověkém Řecku i Římě. O andělech se toho traduje spousta a dokonce vznikla i tzv. angelologie, která v křesťanství tvoří jeden z předmětů teologie. Lidé například věřili že, andělé jsou nehmotní a zjevují se jen když plní nějaký úkol. Andělé jsou prý lidskou duší zemřelých, kteří se za svůj život chovali vzorně a dělali dobré skutky, proto si zasloužili po smrti stát se anděly. Anděl má tři úkoly – zvěstovat důležité zprávy, chránit jedince a vychovávat lidstvo k dobru.
I vyobrazení andělů prošlo několika změnami -z počátku se znázorňovali jako urostlí mládenci, důstojní a vznešení v nehybné póze. Jejich roucho bylo bílé, aby se znázornila jejich vznešenost. Od 12. století můžeme vidět malé buclaté děti s křidélky. Křídla se jim začala malovat proto, aby se odlišily od lidí a bylo vidět, že mohou létat a vznášet se mezi lidmi. Jako předloha sloužila umělcům ptačí křídla a bývaly umísťovány k tělu v místě mezi lopatkami. Kromě dětí se občas znázorňovaly ženy a protože vědci zpochybňovali to, že by křídla umístněná mezi lopatkami unesla anděla přibližně velkého jako člověka, objevily se i křídla připevněná k ramenním kloubům. Samozřejmě ani toto znázornění vědce neobměkčilo.
Zajímavostí je, že i dnes se najdou tací, kteří věří v nadpřirozené bytosti, které je mají chránit. Psychologové se domnívají, že lidská psychika zůstala nezměněná a i nadále nás, stejně jako v minulosti, trápí různé problémy a starosti. Kromě těch hodných andělů, existují i zlí, neboli ďáblové. Od andělů se liší tím, že jejich křídlajsou vyobrazena podle netopýrů nebo draků. K ďáblům patří také černá barva, která má symbolizovat cosi temného a zlého. Nejpravděpodobnější verzí proč si lidé a hlavně křesťané vymysleli čerty je to, že andělé neměli s kým bojovat ani proti komu ochraňovat lidstvo. Tím největším čertem se stal Lucifer, byl to prý nejkrásnější anděl, ale proto, že začal konat zlo byl svržen z nebe. Čertem se tedy stal svržený anděl a za trest byl svržen do hlubin – do pekla.
Peklo se anglicky označuje jako hell, které bylo odvozeno od staroanglického helan což znamenalo skrytý. Peklo je líčeno jako to nejhorší místo na světě,lidé, kteří přišli do pekla, byli mučeni. Hlavním úkolem ďáblů bylo našeptávat lidem, aby se dopustili hříchu. Církev dokonce potvrdila existenci pekla a věčného zatracení v roce 1545 na tridentském koncilu. Lidé dokonce nesměli ani mluvit o tom, že se setkali s andělem, protože dle církve se mohlo jednat o ďábla, který na sebe vzal podobu anděla, zvířete, člověka nebo neživé věci. O tom, zda člověk podlehl hříchu a svádění čerta rozhodovala jak jinak než církev. Zde také vzniklo tzv. vymítání ďábla, které církev uznává dodnes. Papež Jan Pavel II. v roce 1998 dokonce přiznal, že Vatikán vydává interní příručku, která je věnována vymítání ďábla.
