Foto: Alena Yakusheva, photoXpress
Jaderné elektrárny ročně v celém světě vyprodukují něco okolo 2 600 TWh elektrické energie, což pokryje 14% světové poptávky. Díky těmto elektrárnám je ročně vypuštěno do ovzduší 1,8 miliard tun CO2.
V České republice pracují dvě jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany) s výkonem 3760 MWh, což je zhruba 30% naší spotřeby.
Počet jaderných elektráren se do roku 2030 zdvojnásobí
Černobyl v minulosti, ani Fukušima nebudou mít do budoucna negativní vliv na zvyšování počtu jaderných elektráren. Ba naopak, do roku 2030 se počítá s jejich zdvojnásobením.
Na světě je zhruba 440 jaderných elektráren a dalších 60 se jich momentálně staví. Dalších 158 je v průběhu plánování a nakonec o 324 bylo požádáno. To je přes 540 elektráren, které mají šanci na vybudování do roku 2030.
Čína je momentálně trochu pozadu – má pouze 13 jaderných reaktorů. Do budoucna jich plánuje postavit na 200.
Atomová energie je účinná jenom z jedné třetiny
Přesněji řečeno, jaderné reaktory pracují pouze na 33% účinnost. Ztrácí totiž dvě třetiny tepla, které odvádí chladící systém. Jaderná energie je takový novodobý parní stroj. Obě mají stejný základ – vařící vodu (páru) pohánějící turbíny.
Jaderné elektrárny se při zemětřesení sami vypnou
V Japonsku jsou zemětřesení častá. Nicméně žádná zemětřesení nezpůsobila elektrárnám vážnější újmu. Tedy kromě Fukušimy. Zde hrála přírodě do karet ironická náhoda – při zemětřesení vypadla elektřina, která kontrolovala štěpnou reakci.
Palivo pro jaderné elektrárny je vzácné
Množství uranu, které se dá těžit v uranových dolech, by mělo vystačit na sto let. To dává vědcům dost času, aby zjistili, jak se napíchnout na nejbohatší zdroj – oceán. V něm je podle odhadu 4,5 miliard tun uranu, tedy asi tisíckrát více, než v suchozemských dolech.
Kdo ví, jestli za sto let bude ještě lidstvo na živu.
