Psychologie je věda, která se studuje mysl člověka. Je to pole, které jen potvrzuje to, co už o sobě dávno víme.
PhDr. Jeremy Dean je autorem populární internetové stránky, která nese název PsyBlog. Zabývá se výzkumy o tom, jak funguje lidská mysl. Tyto studie přinášejí velmi zajímavé výsledky, které jsou nečekané až překvapivé. S některými z nich se můžete seznámit v následujících řádcích.
Halucinace jsou běžné
Halucinace se dají popsat jako sny v bdělém stavu. Halucinace jsou považovány za poruchu smyslového vnímání. Ve skutečnosti se jedná o běžný jev, který se objevuje i u zdravých lidí. Až jedna třetina běžných občanů mívá čas od času paranoidní myšlenky. Propast mezi lidmi a duševním onemocněním je mnohem menší, než bychom si sami přáli. Duše je velmi citlivá část našeho nitra, která je ovlivněna mnoha vnějšími faktory.
Kognitivní disonance
Patří k jedné z nejpodivnějších a nejvíce zneklidňujících zjištění v psychologii. Co to vlastně znamená? Je to stav mysli, který vzniká rozporem mezi dvěma kognicemi. V praxi se jedná o rozpor mezi vlastním postojem a skutečným stavem věci. Podstatou této myšlenky je skutečnost, že bychom jen stěží dokázali přijmout dva protichůdné názory. Naše mysl se přizpůsobí jen jednomu. Abyste lépe pochopili tuto problematiku, zkusme si dát příklad z praxe. Představte si, že jste kuřák a zjistíte, že vaše dospívající dcera kouří. Co vás napadne? Dcera kouří, to je špatně! Ovšem vy sami také kouříte. Začnou se ve vás mísit dvě myšlenky, vaše dcera kouří, protože to viděla u vás a vy sami si uvědomujete, že je to špatné. Kognitivní disonance je v podstatě takový vnitřní boj mezi vlastním přesvědčením a skutečností.
Fantazie může snižovat motivaci
Pomocí fantazie se lidé mohou motivovat k lepším cílům. Sny o lepší budoucnosti by měly fungovat jako vodítko k tomuto cíli. Ze studií však vyplývá pravý opak. Psychologové zjistili, že přemýšlet o lepší budoucnosti vede ke špatné motivaci. Ve své fantazii si nedokážete uvědomit problémy, kterým byste museli čelit při cestě za svými sny. Vědci tedy radí, méně snít a více věřit v realitu.
Snaha potlačit své myšlenky je kontraproduktivní
V praxi se s tím setkal téměř každý. Když zažijete něco hodně ošklivého, například osobní tragedii, lidé vám často radí, že časem zapomenete a všechno bude dobré. To je ovšem špatná rada. Snažit se vytlačit své myšlenky je kontraproduktivní. Ať už se jedná pozitivní nebo negativní události. Tyto myšlenky úplně vytěsnit nedokážete a časem se zase vrátí v ještě silnější míře. Mnohem efektivnější způsob je hledat rozptýlení a snažit se zabavit nějakou činností.
Život je jen o maličkostech
Lidé mají tendenci věřit, že v životě jsou nejdůležitější velké události, jako je svatba, promoce, narození dítěte, výročí. Přitom ty nejdůležitější věci lze tak snadno přehlédnout. Mnohdy se nachází v maličkostech, mohou se stát v podobě obyčejného dopisu, zavolání nebo setkání s novými lidmi. Jsou to běžné události, které nás potkávají každý den, ale někdy mohou změnit náš život. Například setkání s neznámým mužem, který vás osloví v tramvaji, může znamenat osudovou lásku. Mezi další významné věci, které si mnohdy neuvědomujete je zdraví, spokojenost v osobním a pracovním životě. Mezi maličkosti, které nabývají velkých rozměrů, patří také setkání s přáteli, kvalitní spánek, pochvala. Je to zkrátka cokoliv, co vás potěší a může změnit vaši budoucnost.
Mysl je důležitá část osobnosti každého člověka, která ovlivňuje jeho život. Je jako křehká schránka, kterou si každý musí chránit, aby o ni nepřišel.
