Nepochybně na tom něco bude. Doutníky mají tvar, který nezavdává k pochybám, že mohou mít jistou symboliku. Koneckonců, vymysleli si je muži. Možná v nich viděli trochu kompenzaci za nedostatečné obdaření. Klasické doutníky mají dlouhý, široký válcovitý tvar, ještě k tomu se strkají do úst. Zkažená lidská mysl v tom nutně musí vidět jistou symboliku. Když pak kouří doutník žena, je to přece velmi sexy.
Pokud jde o samotné kouření doutníků, je to hotová věda. K zapalování se používají speciální doutníkové zapalovače. Doutník je potřeba zapálit po celém obvodu a nesmí se nechat dohořet za kroužek. Taky by se z něj neměl odklepávat popel, jako u cigaret. U kvalitních doutníků by totiž měl podle všeho odpadnout sám. Konec doutníku, který se strká do úst, by se měl odříznout. I na to jsou speciální ořezávače. Dál existuje dokonce doporučený interval, po kterém by se mělo z doutníku popotahovat a po jak dlouhou dobu. Všechno proto, aby se v hořícím konci doutníku udržovala optimální teplota.
Asi nejznámější doutníky jsou ty kubánské. Právě kubánské doutníky, nebo jiné exportované z vlhkých subtropických a tropických zemí se řadí co do chuti prý mezi ty nejlepší – říká se jim také vlhké doutníky, které by měly být skladovány ve vlhku. Tyhle doutníky jsou ceněné, protože jsou tvořené celými smotanými tabákovými listy, které jsou obaleny dvěma vrstvami dalších tabákových listů. Existují ale ještě suché doutníky, které jsou tvořené nařezanými tabákovými listy. Tyhle jsou pak obvykle levnější, protože se vyrábějí mnohdy strojově a ne ručně.
Až si budete příště dopřávat slastný požitek z kouření doutníku, zkuste raději nepřemýšlet nad tím, že by vlastně mohl doutník být považovaný za falický symbol, a jak by tím pádem mohlo jeho kouření působit na okolí. Mohli byste ztratit chuť.
