Chcete vědět, co obnáší práce takového maséra? Jak je namáhavá, co stojí a jaké jsou její kladné stránky? Miroslav Krejčí nám na svou profesi dal názor.
Řekněte mi něco málo o sobě.
Pocházím z Hradce Králové a zde v současnosti také žiji i pracuji. Věkově mi již odbila padesátka. A u mě doma se pohybuje nějaká manželka a dva kluci 18 a 7 let staří. Co se týká domácí zvěře, tak již kromě výše zmíněných, pouze rybičky, gekoni, andulky, křeček. Ty však patří dětem.
Proč jste se stal masérem? Co vás k tomu vedlo?
O rehabilitacích a fyzioterapii jsem přemýšlel již v dávných dobách, když jsem končil gymnázium. Pak mne ale jiné nápady a život zavály jiným směrem. Až asi před 12 ti lety jsem se seznámil s jedním sportovním masérem a při rozhovoru s ním, o jeho práci, jsem opět oprášil svoje někdejší plány.
Kde jste se naučil masírovat? Je to na to nějaká škola nebo jste absolvoval kurzy? Jak nákladné bylo studium.
Samozřejmě toto se lze naučit ve škole v rámci studia fyzioterapie, či různých zdravotnických nebo tělovýchovných oborů. A pak je tu druhá cesta a to byla ta moje, absolvovat masérský kurz u nějaké akreditované školící firmy. Ten trval asi tři měsíce. Jinak takovýto kurz není až tak nákladný, stojí několik tisíc. Mně ovšem ještě v začátcích pomohl radami i zkušenostmi onen kamarád masér, který přemluvil některé své zákazníky a zákaznice a ti se obětovali a nechali se ode mne cvičně masírovat. Ovšem prý vzhledem k mému „talentu“ to prý takové utrpení nebylo.
Co byste doporučil člověku, který by se chtěl stát masérem? Jak začít, co překonat?
Aby se zamyslel nad tím, proč tu práci chce dělat a co od toho očekává. Je to velmi osobní práce s lidmi, z nichž někteří mohou mít i vážnější zdravotní problémy, než jen namožené svaly od sportu, či zatuhlá záda od celodenního sezení v práci. Rozhodně to není jen příjemné plácání po hýždích sympatických slečen (i když i někdo se tímto může živit), ale naopak budou k vám chodit lidé se skutečnými problémy a budou od vás chtít pomoci a poradit. Takže je potřeba se seznámit dobře s lidským tělem, s jeho stavbou abyste rovněž při masáži zákazníkovi ještě neublížil. Takže chce-li se někdo této práci věnovat, tak v případě, že je ve věku vhodném na denní studium ať si vybere příslušnou školu a ti druzí ať se přihlásí do masérského kurzu u akreditované firmy. I zde ale ať dají na reference.
Masírování vás živí, nebo máte ještě nějaký jiný zdroj příjmů?
Zpočátku jsem tuto činnost vykonával při své předchozí práci. Ale nyní již dlouhá léta je to moje hlavní práce.
Jak je to s konkurencí? Je veliká? Máte dost zákazníků?
Zákazníků mám naštěstí dost. Za ta léta si člověk již klientelu získá, pokud samozřejmě má co nabídnout. Jinak konkurence pochopitelně roste. Někdy mám dojem, že snad geometrickou řadou. A to nejen co do počtu masérů a masérek, ale i všech různých druhů masáží. Takže chudák zákazník, čert aby se v tom vyznal. Pak se tedy prostě musí prosadit kvalita a klienti by měli dát na doporučení a zkušenosti svých známých apod., než jen na jásavé reklamy a slevové akce.
Proč myslíte, že lidé chodí zrovna k vám?
Asi že již mám jistou praxi a řekl bych i letité zkušenosti. A pak také je potřeba se k lidem umět chovat a jednat s nimi, mít osobní přístup ke každému klientovi. Snažím se vytvořit příjemnou atmosféru, aby se jim ulevilo nejen na těle, ale i na duši. Nevím, jestli jsem v tomto přeborník, ale určitě se snažím.
Nabízíte různé masáže, na všechny je potřeba certifikát a kurz?
Ano, dá se říci, že ano. Bez některých základních vám nevydají živnostenský list a na další odborné masáže je potřebné absolvovat doškolovací kurzy. Jen na některé, odvozené od základních masáží, stačí masérovi přirozené schopnosti a cit pro věc.
Co je nejlepší část vaší práce?
Asi bych měl říci, že to, když mi na masáž přijde krásná mladá slečna nebo když po masáži dojde k placení. No, nebudu tak vtipný. Pravda je taková, že když se některé zákaznice či zákazníci po masáži tváří nadmíru spokojeně a uleví se jim od bolesti a chválí mě a chválí… To pak jsem schopen říct: „ Rádo se stalo a co jsem dlužen…“ Ale to jsem ještě nikdy neudělal.
Co je nejhorší část vaší práce?
V návaznosti na předchozí otázku musím říci, že když klient/ka po masáži oznámí: „Děkuji, bylo to příjemné.“ Sice to vypadá fajn, ale já v tu chvíli nevím, jestli byla masáž účinná a jestli se jim ulevilo od bolesti. A není – li to pouhá fráze aby nemuseli přiznat, že to nebylo nic moc. No a pak také je tato práce někdy fyzicky náročná a paradoxně po celodenní péči o lidi jdu domů a bolí mě ruce, nohy, záda.
Jaká je vaše vyváženost mezi pracovním/rodinným/svým vlastním časem?
Že bych si nějak speciálně vyvažoval svůj pracovní a odpočinkový čas, to snad ani ne. Snažím se vycházet zákazníkům vstříc. Takže když je například období zvýšené návštěvnosti, tak se snažím všem klientům vyhovět a odpočívám nebo se věnuji rodině ve dnech kdy je zákazníků méně. Samozřejmě jelikož je tato práce, jak jsem již výše zmínil, fyzicky náročná tak odpočinek je nutný. A k tomu mi slouží chalupa a okolní příroda.
Mají lidé obecně v povědomí nějaký předsudek o vaší práci?
Nevím jestli předsudek nebo spíše názor, že masáž je jen hlazení a poplácávání, které člověku nijak nepomůže nebo naopak, že vás masér zdevastuje tak, že se pak nemůžete hnout (to znají především z filmů). Jsou pochopitelně bohužel i maséři, kteří tento názor svojí prací podporují. No, věřím, že po návštěvě v mé provozovně by tito lidé změnili svůj názor.
Pro začátek se mohou informovat na mých stránkách: www.masaze-krejci.cz.
Je nějaká myšlenka, kterou se v životě řídíte? Co byste chtěl čtenářům ještě sdělit?
Žádná myšlenka, kterou bych se slepě řídil snad ani není. Jen bych si přál, aby se lidé chovali k sobě, ale i obecně slušně. A při svém rozhodování používali rozum a logiku.
