V současné době bychom mohli populaci lehce rozdělit na dvě skupiny. Na část, která miluje automobily a je za volantem jako doma, a na patrně méně početný zbytek, který má respekt z rychlosti a ekologické smýšlení. Ten benefitů automobilové dopravy využívá jen ve výjimečných případech. Co mají obě skupiny ovšem společné? Za prvé to, že všichni uznávají situace, kdy jsou auta mimořádně užitečná, a za druhé že (téměř) všichni mají řidičský průkaz.
Nepřerůstají nám přes hlavu?
Překvapuje vás, že by někoho mohlo napadnout zpochybnit nepopiratelné výhody motorové dopravy? Pravda je, že jsme si na ně zvykli a zpohodlněli jsme do té míry, že cesta pěšky nebo jiným dopravním prostředkem je pro nás stále výjimečnějším zážitkem. Zároveň jsme si tím ale na sebe upletli bič, a to i v případě, že pomineme ekologickou stránku věci. Auto je výrazná položka v rozpočtu a starost navíc. A to i pokud zrovna není v pohybu. Plně neobsazené se prodraží na cestách a vzhledem k přeplněnosti silnic a dopravním zácpám ve městech nemusí být nutně nejrychlejší.
A když více či méně zdárně dorazí do cíle zmíněné cesty, musí být zaparkováno, což bývá noční můrou všech řidičů. A to jak těch nezkušených a netalentovaných kvůli obtížněmu manévrování, tak i těch ostřílených a zběhlých kvůli nedostatku místa.
Království za pár metrů čtverečních
Protože se tak nějak automaticky předpokládá, že v optimálním případě dojede každý svým autem, bývají na exponovaných místech vyhrazené parkovací plochy. Jde o místa, kam míří hodně lidí a z různých důvodů není možné se na ně dostavit jiným způsobem. Ony důvody jsou nasnadě; pasažéři mají s sebou mnoho objemných zavazadel a jsou mezi nimi malé děti nebo osoby s pohybovým omezením, místo pobytu nebo konání akce je z ruky a veřejná doprava k němu nevede a podobně.. Mezi destinace, u kterých je potřebná rozlehlá parkovací plocha, přirozeně patří letiště.
Na to nejdůležitější letiště v Praze míří mnoho lidí různými dopravními prostředky, ale většina mimopražských je věrná svému autu. Odpadá tak jízda na nádraží (tam auto taky nemůže zůstat jen tak stát), několikeré přestupování a shánění odvozu na letiště z vlakového nebo autobusového nádraží. Dlužno poznamenat, že tyto transfery fungují relativně dobře a jejich zpoždění nebo dočasná absence se vyskytují spíš jako komická zápletka ve filmech. V konečném srovnání jsou však slabou náplastí na diskomfort, který cestování mimo vlastní vůz sebou nese.
Když už se tedy rozhodnete pro své auto, dávno před odletem si vyberte z nabídky přilehlých hlídaných parkovišť a zamluvte si na příslušnou dobu místo. Pokud to uděláte včas, nebude to drahé. Na vlastní místo odbavení vás oni bezplatně dovezou. Je možná také varianta “bez mezipřistání” – vy dojedete opravdu až na letiště a personál parkoviště se potom o vaše auto postará. O takové parkování na letišti v Praze zájem stále stoupá; jde o osvědčenou službu, která šetří čas.
Závidět tomu, kdo je bez auta
Možná pocítíte v hloubi srdce závist, když si představíte někoho, kdo auto nemá, a proto mu řada starostí odpadá. Nenechte se však zmást prvoplánovými instinkty; je to stejné, jako kdyby rodiny záviděly bezdětným párům nižší útratu v restauraci. Jednorázové vyřešení situace využitím taxislužby nebo veřejné dopravy se může zdát jednodušší. Pokud ale někdo podstupuje takové náhradní řešení častěji, je to náročnější nejen na finance, ale také na logistiku. Auta u letišť mají svá opodstatnění a také svá místa. Když si ho zarezervujete včas, bez problémů zaparkujete přímo letišti.
Kdy byste rozhodně dali přednost jiné dopravě než vlastnímu autu? Jak dlouho dopředu rezervujete parking u letiště?
